Alex - druhý kavalírek

V září 2013 jsme začali přemýšlet, že k našemu staršímu kavalírkovi pořídíme kamaráda. Probrali jsme všechna pro a proti, abychom 13-letému Danovi neublížili. Prošla jsem několik chovný stanic a kontaktovala chovatele, zda nemají volného kavalířího kluka, kterého by svěřili do naší rodiny. Oslovila jsem 5 chovatelů a nakonec kontaktovala Šárku z chovatelské stanice Černý turmalín. Obdivuji Šárku, že se mnou měla trpělivost a ochotně vysvětlovala, popisovala a odpovídala na každou mojí otázku. Pravidělně posílala informace a fotky "našeho cvrčka". Bylo to pro nás dlouhé období přípravy a čekání. Den před předáním psíka jsme jeli navštívit kavalíří přátele do Ostravy a jejich fenku. Bylo to milé setkání s lidičkami a psíkem, které jsme delší dobu neviděli. A pak nastal den D. Úžasné přivítání už mezi dveřmi. Psí tetička vítala takovým způsobem, který jsme ještě nikdy nezažili. Hned jsme si připadali, že jsme vítáni. Posadili jsme se a okamžitě jsme byli v obležení všech čtyř psíků ( maminka, teta a štěňátka) a všichni chtěli naši pozornost. Bylo to několi pěkně prožitých hodin. Nastal čas odjezdu. Naložili jsme do auta Alexovu výbavičku, rozloučili a vyrazili směr Kolín. Alex byl v autě úžasný. Prospal celou cestu na svém pelíšku. Ještě před domem nás trápilo zda a jak Dan přijme nového člena rodiny. Dopadlo to moc dobře. Dan nejdříve Alexe očuchal a pak olízal a pořád při tom vrtěl ocasem. Povedlo se. Od toho dne máme smečku dvou psíků.